Živnostníky decimují karantény a izolace. Mnozí na podporu nedosáhnou

Ilustrační fotografie

Nařízená karanténa a izolace kvůli rizikovému kontaktu s covid pozitivní osobou přidělává finanční starosti hlavně živnostníkům. Někteří z nich v ní strávili i několik týdnů. Trn z paty jim nevytrhne ani plánovaná kompenzace, pro jejíž čerpání musí být nemocenský pojištěni.

Vydáno: 24. 2. 2021

Karanténa a izolace znamená pro živnostníky stejně jako pro všechny ostatní zůstat doma a čekat na odeznění nemoci covid-19 nebo rizika možného přenosu koronaviru. Potíž je ale v tom, že právě většina živnostníků v Česku zůstává po dobu karantény či izolace bez jakéhokoli příjmu a jsou i tací, kteří si od loňského jara prošli karanténou víckrát.

„Pokládám nové podlahy ve velkých office centrech i malých rodinných domech, objednávek mám na dva roky dopředu. Živnost mi ale podkopává covidová situace, v povinné karanténě už jsem byl čtyřikrát, naštěstí vždy bez prokázané pozitivity,“ popisuje pan Jaroslav.

Za štěstí přitom považuje, že se u něj covid doposud neprokázal a mohl jít vždy jedenáctý den znovu do práce. Pozastavuje se však nad tím, že karanténu musí povinně dodržovat pod výhrůžkou vysoké finanční pokuty, ale bez odpovídající náhrady.

„Za čtyřicet dní strávených v nařízené karanténě jsem nedostal ani korunu, manželka je doma s dvouletou dcerou a osmiletým synem, asi si dovedete představit, jaký je její příjem,“ říká.

Dodává, že bez finanční úspory na svém účtu by poslední rok jen těžko zvládl. Jeho měsíční výdaje totiž dosahují 60 tisíc korun, mimo hypoteční úvěr platí i leasing na dodávku a pronájem skladu na materiál.

„Za efektivní finanční podporu od státu považuji loňské odpuštění plateb na sociální a zdravotní pojištění na dobu šesti měsíců,“ říká s tím, že dnes musí i při desetidenní povinné stopce odvést měsíčně na tato pojištění více než šest tisíc korun.

Nulový příjem v karanténě neřeší ani izolačka
Minimální příjem za dobu strávenou v karanténě a izolaci živnostníkům nezajistí ani dávka z nemocenského pojištění. Úřady ji totiž vyplácejí až od 15. dne pracovní neschopnosti a karanténa u nás trvá deset dní.

„Některým živnostníkům může pomoci i nově schválená kompenzace ve výši 500 korun za každý den strávený v karanténě a izolaci,“ připomíná finanční poradce skupiny Partners David Kučera.

Bohužel i tato podpora má, jak dodává, jeden háček. Čerpat ji mohou pouze nemocensky pojištění živnostníci a těch je v České republice poskromnu. K 31. prosinci 2020 u nás bylo podle dat České správy sociálního zabezpečení registrováno celkem 1 051 179 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), z nichž pouhých 97 439 si hradilo nemocenské pojištění.

„Nemocenské pojištění si dobrovolně platí obvykle mladé ženy, které plánují založit rodinu. Důvodem je nárok na peněžitou pomoc v mateřství před samotným rodičovským příspěvkem, případně nemocenská dávka u rizikového těhotenství,“ vysvětluje finanční poradce.

Podle něj od nemocenského pojištění živnostníky odrazuje nízké denní plnění, navíc až od 15. dne nemoci, kdy už se většina z nich z běžné nemoci, jakou je viróza nebo i menší úraz uzdraví. Nehradí se z něj ani ošetřovné na dítě jako je tomu u zaměstnanců.

„I tato skutečnost mnohé ženy – živnostnice s malými dětmi od dobrovolného nemocenského pojištění odrazuje,“ dodává Kučera.

Krátkodobý výpadek řeší mnozí živnostníci z úspor
Živnostníci si proto raději kryjí krátkodobé výpadky příjmů, například kvůli několikadenní nemoci, z vlastních finančních rezerv. Odborníci jim doporučují, aby měli k dispozici takovou provozní rezervu, aby z ní vyrovnali své výdaje po dobu alespoň tří měsíců. Snížení příjmů kvůli delší nemoci nebo úrazu pak řeší pojištění pracovní neschopnosti.

„Většina osob samostatně výdělečně činných si neplatí nemocenské pojištění. Těch, kteří si platí nemocenské pojištění, a jsou u nás pojištěni, je minimum,“ říká ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec s tím, že jeho pojišťovna vyplácí ve smlouvě přesně vymezenou denní dávku a to od 2., 3. nebo 4. měsíce jejího trvání. Pro přiznání pojistného plnění přitom pojišťovna neřeší, co způsobilo pracovní neschopnost. Tedy jestli nemoc nebo úraz.

V ceně pojištění pracovní neschopnosti se podle něj odráží nejenom zvolené částky pojistného plnění, ale i zdravotní stav, profese, věk pojištěného nebo třeba kouření. Roli sehrává i zvolená doba karenční doby. Tedy od kterého dne pracovní neschopnosti pojišťovna plnění vyplatí.

Cenu soukromého pojištění ovlivní i karenční doba
Živnostníci většinou volí delší karenční dobu, protože soukromým pojištěním řeší především riziko dlouhodobého výpadku příjmů. Navíc u delší karenční doby není měsíční platba za pojistné tak vysoká jako například u karence už od sedmého dne nemoci.

Do doby trvání pracovní neschopnosti se započítává i doba strávená v nařízené karanténě. To jen ale v tom případě, kdy pokračuje onemocněním. Jak potvrzuje Martin Švec, pojištění pracovní neschopnosti živnostníka pak nemusí při denní dávce 400 korun vyjít na více než 500 korun za měsíc.

„My například máme pracovní neschopnost od 28. dne a pro OSVČ řemeslníka to na plnění 400 korun denně přijde na zhruba 480 korun měsíčně,“ vysvětluje Švec. Lidem s malými dětmi a hypotečním úvěrem k pojištění pracovní neschopnosti doporučuje vždy uzavřít pojištění invalidity a smrti.

Zdroj: iDNES.cz